Jen pár slov k Vertebrae: Tohle mohlo být album století - jsou tam naprosto perfektní pasáže, které mne doslova přenesly jinam. Ale NESKUTEČNĚ MĚ SERE kombinace, jak do kupy sesmolili jednotlivé pasáže. Ten kontrast mi rve uši - vůbec mi nepřijde, že by zde byla nějaká plynulost či návaznost. Perfektní kouzlená a magická pasáž se sólovou kytarou a najednou PRD, bez předešlého varování nastoupí jakási nadprůměrná black/prog metalová pasáž s blackovým vokálem, která je navíc až neskutečně čistá - to se prostě nedá...tohle nemohu překousnout. Abych byl originálnější, uvedu jiný příklad, než jsem uvedl při kritice na Mortemu. Krásně si tak spím, užívám si úchvatných snů kdesi za hranicí reality (modrá obloha, svěží vítr si pohrává s vysokou trávou, ve vzduchu zní průlet tryskového letadla, Šňupálek s muminí rodinou se vesele brodí loukou, ve které je zapíchlá jaderná ponorka a v nedalékém zlatavém lánu obilí stojí zvláštní muži v inkvizičních kloboucích a plynových maskách...) a najednou mne probudí tři agrárníci v montérkách, s tranzistorem a harmonikou, kteří se vůbec nestydí mne odloudit od říše snů nemilosrdně spuštěným proudem chcanků doprostřed mého obličeje (kdybych byl fanoušek natterfrosta, tak v pohodě, ale takhle...). A tak ležím v posteli, s úplně pochcanou držkou a ti píčusové se mi ještě smějí do ksichtu a z rádia řve dechovka. Asi takhle se cítím, když nastane hudební kontrast ve Vertebrae... A ač se to snažím již od dob vydání přemoci, tak to prostě nejde... už proto, že tohle mohlo být albem století... Ale takhle mi skutečně přijde, že jejich album zmástroval a zmixoval nějaký kašpar nebo neumětel...protože tohle ve mne nevyvolává žádný prog rockový orgasmus, ani údiv nad zvláštně zvládnutým kontrastem, ale pocit rozčarování a nekončícího smutku nad tím, kdo mohl udělat takový necitlivý zásah do živého dřeva... Jinak mám Vertebrae rád (právě ty úchvatné snivé pasáže, ty hodnotím 101%), ale nemůžu naplno hodnotit album jako celek. Prostě ač se to tvrdí, nepřijde mi to jako album pro náročného posluchače, ale jako album pro zasvěceného fekálníka, který se v podobných zvrácených kombinacích naprosto vyžívá (tím se chci omluvit 95% blackmetalového podzemí, není v tom nic osobního). Bože, vždyť tohle mne tak bolí u srdce a vždycky, když slyším řeči o tom, jak je Vertebrae geniální, tak se mi chce plakat...ano, geniální je, ale jen jedna z jeho složek... Vážně mi nechybí málo k tomu, abych si z abla ty krásné a srdceryvné pasáže vystříhal a zmixoval si je ve vlastním dvacetiminutovém mini EP Vertebrae. Jsem strašný krypl a hudební neznaboh, ale já prostě nedokážu tohle album přehrát v kuse, aniž bych si některé pasáže neposlechl i vícekrát a některé přeskočil... Skutečně se nezlobte, ale nemohu jinak... a číselně hodnotit? To by dopadlo asi takhle - kouzelné pasaže - 100%, black/progrokové pasáže - 40% (jsou dobré, ale ten poměr a to propojení....a ten čisťounký zvuk...), úroveň návaznosti - mínus 100%. Opravdu se na mne nezlobte, ale chtěl jsem odkrýt celý a necenzurovaný názor, proč nemohu Vertebrae poslechnout vkuse a proč mi jeho hodnocení nejde vyslovit... protože na jednu stranu je to skvost nad skvosty a na straně druhé něco, co nemohu vyslechnout
.
a tohle ještě patří k té předfekální idilce?
hrozně moc mi ruší. A to jsem si myslel, že ke konzervatismu mám celkem daleko.
